F.A.Q.

1. Rozsah Zvláštních smluvních podmínek, předložených investorem, má 20 stránek. Jaký je obvyklý rozsah S.C.C. podmínek v praxi?
     Není obecný návod nebo doporučení pro rozsah Zvláštních smluvních podmínek - S.C.C.. Rozsah je specifický pro každý jednotlivý stavební projekt, v některých případech je ale větší rozsah podmínek odrazem míry nejistoty nebo chybějících zkušeností vypisovatele výběrového řízení. Pro dodavatele stavby je důležité především zohlednění těchto podmínek při předkládání nabídky a tvorbě cen ve vlastním výběrovém řízení. Rozsah Zvláštních podmínek cca 10-20 stránek odpovídá obvyklé praxi.

2. Smlouva na základě podmínek FIDIC, verze 1999, obsahuje značné množství příloh. Jaká je jejich platnost, závaznost a nadřazenost z hlediska smlouvy?
     V praxi podmínek FIDIC je smlouva podstatně kratší a má obvykle rozsah 2-4 stránek textu, čímž se minimálně rozsahem zásadně liší od naší praxe smluv o dílo uzavíraných v souladu s Obchodním zákoníkem. Vztah a nadřazenost vlastní smlouvy a jejich příloh je určena čl. 5.2. podmínek FIDIC (priority of documents) a ne naší praxí a doporučením právníka. Častý požadavek dodavatele, případně právní kanceláře na přepracování smlouvy a zahrnutí textu příloh do vlastního textu ?krátké? smlouvy je nesmyslný a zásadně odporuje této praxi. Dodavatel tak pouze potvrdí, že s praxí podmínek FIDIC nemá žádné zkušenosti. Uvedené platí pro všechny verze podmínek FIDIC a rovněž pro jejich starší vydání.

3. Investor používá starší smluvní podmínky, verze 1987. Proč nejsou užívány nejnovější smluvní podmínky z roku 1999? Jsou rovněž starší verze podmínek FIDIC nadále platné?
     Volba smluvních podmínek na dodávku prací je věcí vypisovatele. Novější podmínky, zejména verze 1999 tzv. Nové žluté knihy a Nové červené knihy odpovídají více poslednímu vývoji v oblasti stavebnictví ve světě. Z uvedeného důvodu je použití starších verzí podmínek krokem zpátky. Důvodem pro toto rozhodnutí na straně investora je kromě jiného nedostatek praktických zkušeností s novější verzi podmínek. Starší verze podmínek jsou ale stále platné a vydáním novějších není jejich platnost překonána. V případě použití starších verzí (vydání 1987) ale obvykle narůstá rozsah Zvláštních smluvních podmínek.

4. Právní kancelář nabízí, že projedná předloženou smlouvu FIDIC s investorem. Odpovídá tato nabídka obvyklé zahraniční praxi?
     Možnost projednání předložené smlouvy souvisí s typem výběrového řízení a investorem použitou smlouvou. Pokud vypisovatel použije typ smlouvy tzv. negotiated contact (vyjednávací typ smlouvy), je její projednání s investorem zásadně možné, i když rozsah připomínek dodavatele, které budou zohledněny během jednání s investorem, zcela jistě nebude velký. Tento má charakter spíše ?kosmetických úprav?, než zásadních změn těchto podmínek.
     V případě smlouvy typu tzv. tendered contract (tendrovací typ smlouvy) jsou jakékoliv připomínky dodavatele prakticky vyloučeny a text smlouvy je součástí podmínek výběrového řízení. Odevzdáním vyplněné nabídky tak nabízející souhlasí s předloženým textem smlouvy vypisovatele bez výhrad. I když případné projednání smlouvy mezi investorem a dodavatelem může omezit rozsah požadavků dodavatele během provádění prací, tento typ smluv je užíván investory stále více.

5. Subdodavatel a rovněž projektant požadují uzavřít smlouvu na základě Obchodního zákoníku, i když smlouva s investorem vychází z podmínek FIDIC. Je vhodné uzavření smlouvy se subdodavatelem dle OZ?
     Smlouva na základě Obchodního zákoníku není pro projekty většího rozsahu a komplexnější projekty zásadně dostačující, a to zejména v případě, kdy jsou její součástí projektové práce dodavatele. I když je projednání smlouvy na základě OZ pro dodavatele jednoduší a subdodavatel obvykle argumentuje menším rozsahem prací a menší odpovědností, nemůže taková smlouva pokrýt všechna rizika, která pro dodavatele vyplývají ze smluvních podmínek FIDIC.
     Pro takové případy je možné použít standardní verzi FIDIC pro subdodavatelské práce. V praxi to znamená, že pokud dodavatel stavby neuzavře identickou smlouvu se subdodavatelem způsobem back-to back-contract, t.j. takzvaně 1:1, nemůže na něj přenést rizika, které po něj plynou z podmínek FIDIC na základě smlouvy, kterou uzavřel s investorem. Za taková rizika pak odpovídá dodavatel sám, nehledě na to, že v případě více subdodavatelů narůstá agenda.Rozsah prací v souvislosti s porovnáním rozdílných smluvních a dodacích podmínek, kterou představuje na jedné straně FIDIC a na druhé straně u nás užívaný OZ.
     Uvedené platí rovněž v případě smluv na projektové práce, které zabezpečuje projektant pro generálního dodavatele stavby, který provádí práce na základě smluvních podmínek FIDIC, D-B. Uzavření smlouvy na základě Obchodního zákoníku nebo honorářového řádu ČKA nebo ČKAIT je dříve nebo později zdrojem nedorozumění a rozporů mezi generálním dodavatelem a projektantem.

6. Ve smlouvě není uveden ?effective contract date?. Znamená to, že text smlouvy není v pořádku?
     V případě podmínek FIDIC je analogie s naší obchodní praxí, která rozeznává mezi platností a účinností podepsané smlouvy. Aplikované podmínky FIDIC tak rozlišují mezi contract date (platnost smlouvy) a effective contract date (účinnost smlouvy). Pokud ve smlouvě není uveden effective contract date znamená to, že datum platnosti a účinnosti smlouvy je stejný. Uvedená spojení se vztahují pouze na smlouvu, nikoliv na zahájení stavebních prací.

7. Jaký je rozsah oprávnění inženýra na základě podmínek smlouvy FIDIC?
     Podmínky FIDIC stanovují v čl. 3.1. - 3.5. rozsah oprávnění inženýra (engineer). V závislosti na specifikách projektu, které představují charakter projektu, rozsahu požadovaných stavebních a montážních prací, způsobu řízení projektu atd. může být rozsah oprávnění inženýra rozšířen v části Zvláštních smluvních podmínek - S.C.C.. Jeho jmenování je již obvykle uvedeno v dopise investora o potvrzení zakázky (Letter of Acceptance). V praxi jsou rovněž případy, kdy inženýr spolupracuje s investorem ještě před podepsáním smlouvy s dodavatelem např. již na výběrovém řízení atd.

8. Inženýr stavby odmítá uhradit vystavenou fakturu ? IPC, protože dodavatel nepředložil měsíční zprávu o postupu prací. Je tento postup v souladu s podmínkami FIDIC?
     Uvedený postup odpovídá praxi podmínek FIDIC. V souladu s čl. 4.21. podmínek je dodavatel zavázán k předkládání měsíčních zpráv postupu prací a inženýr stavby může zastavit úhradu faktury dodavatele.

9. Investor vrátil claim, předložený v souladu s podmínkami smlouvy FIDIC jako neopodstatněný. Znamená to skutečně, že nemáme nárok na úhradu provedených víceprací?
     Zásadně platí, že vrácení požadavku dodavatele ve formě claimu neznamená, že dodavatel na úhradu předložených víceprací nemá nárok. Problémem a těžištěm sporu s investorem ale zůstává posouzení, zda dodavatelem provedené práce skutečně odpovídají vícepracím v souladu s uzavřenou smlouvou. Důležité je proto dodržení především formální stránky této složité agendy (Procedure for Claims), která je obsahem čl. 20.1. podmínek FIDIC (verze 1999), resp. čl. 53.1. - 53.4. (verze 1987). Skutečností ale zůstává, že ve stavební praxi je kromě nedodržení formální stránky této agendy značné množství požadavků dodavatele neoprávněných, kdy tyto vychází z neznalosti zásadně jiné smluvní praxe. Investor, resp. inženýr stavby tak má ulehčenou práci, protože předložené vícepráce dodavatele pouze vrací jako neoprávněné. Předpokladem pro podání jakéhokoliv požadavku dodavatele po uzavření smlouvy, jeho uznání a zaplacení investorem je především dokonalá znalost smluvních podmínek a konstrukce předložených cen ve výběrovém řízení.

10. V případě projektu ISPA, verze smlouvy FIDIC, D-B, 1999, jsou práce oceněny agregovanými položkami. Jakým způsobem předkládá dodavatel požadavky na vícepráce?
     Ocenění prací agregovanými položkami podstatně zjednoduší práci autorovi podkladů výběrového řízení, na druhé straně je ale pro ocenění, resp. pro provedení změn během výstavby, a to nezávisle na důvodu jejich vzniku, nedostatečným podkladem.
     Principem agregovaných položek je ocenění práce nebo dodávky jednou cenou, i když v naší praxi by ocenění představovalo podstatně více položek. Uvedený způsob je možné doporučit pouze v případech, kdy jsou projektové práce prakticky ukončeny a nepředpokládají se změny v projektové části, ani během realizace prací.
     V praxi není uvedený způsob vhodný zejména v případě, kdy investor provádí práce pro konečného uživatele (obchodní centra, administrativní objekty), kdy dochází k častým změnám, ocenění kterých působí těžkosti nejen dodavateli, ale i investorovi a je značně nepřehledné i pro případného konečného uživatele. Není možné jej doporučit ani v případě smluv typu D-B, kdy za projektovou dokumentaci odpovídá dodavatel stavby a alternativní řešení nebo stavebně-technologické postupy představují obvyklou praxi. Vyčíslení jakékoliv změny během provádění prací je v takových případech obtížné a každá předložená rozdílová specifikace dodavatele představuje pro investora ?vysokou a nepřiměřenou částku. Uvedené platí zejména z důvodu, že ceny nemůže dodavatel stanovit na základě stávajících položek nebo interpolací cen, ale převažují případy tzv. individuální kalkulace cen položek.

11. V rámci výběrového řízení na základě podmínek FIDIC, D-B jsme obdrželi dokumentaci pro stavební povolení, ale bez vydání stavebního povolení. Jsou tyto podklady dostatečné pro vypracování a předložení nabídky?
     Cílem zadávání stavebních prací na základě podmínek D-B je snaha o úsporu času na straně investora, kdy dochází k překrytí projektových a stavebních prací někdy až v neúnosné míře. Druhým důvodem pro použití této, u nás neobvyklé praxe, je snaha přenést odpovědnost za projektové práce a výsledek projektové činnosti na dodavatele stavby, i když v našich podmínkách a praxi se jedná o odpovědnost autora projektové dokumentace.
     V praxi podmínek D-B obdrží dodavatel ve výběrovém řízení obvykle dokumentaci pro stavební povolení, někdy i bez platného stavebního povolení a prováděcí dokumentaci vypracuje na vlastní náklady. Z pohledu dodavatele se tak jedná především o jednoznačnost dokumentace, která neodpovídá vždy naší praxi zejména svým rozsahem a obsahem. Na druhé straně jsou součástí podkladů výběrového řízení přesné technické specifikace materiálů, dodávek a prací.
     Při předkládání nabídky si dodavatel musí uvědomit zejména tyto skutečnosti a provést tak podrobnou kontrolu předkládaných projektových podkladů a technických specifikací. Za závěry nebo požadavky orgánů v rámci vydání stavebního povolení ale dodavatel neodpovídá v případě, že tyto nebyly součástí dokumentace výběrového řízení. Častou argumentací investora je, že dodavatel měl takové závěry předpokládat, protože jsou v místě plnění obvyklé a náklady na ně měl již zahrnout do nabídkových cen.

12. Je možné stanovit rozsah víceprací, které investor uzná na základě smluvních podmínek FIDIC?
     V zahraniční praxi je rozsah víceprací, které může dodavatel získat po předložení požadavků formou claimů podstatně menší, než v našich podmínkách a řádově je v rozmezí 3-5 % z výše celkové smluvní částky. Tento stav je důsledkem nejen užívaných smluv, které důsledně prosazují požadavky investora, ale je dosažen rovněž použitím podrobných technických specifikací ve formě výkazů výměr a popisu požadovaných prací, které rozsah víceprací dodavatele zásadně eliminují. Předpokladem pro úhradu víceprací je ale v každém případě jejich zdokumentování v souladu se smlouvou požadovanou metodikou.
     Značný rozsah podaných víceprací v praxi ale neznamená, že na všechny vícepráce má dodavatel skutečně nárok. Rovněž vyhodnocení víceprací porovnáním podaných a investorem uznaných a zaplacených víceprací je zavádějící. Pokud jsou na druhé straně ceny dodavatele na základě výběrového řízení stanoveny nesprávně, nemůžou zisk obchodního případu z víceprácí, které uhradil investor, výrazně zvýšit. S vícepracemi jako dalším zdrojem finančního krytí dodavatele během výstavby, proto není možné v této praxi počítat. Filosofie některých dodavatelů, kteří předpokládají, že ve výběrovém řízení nabídnou nižší ceny a během výstavby budou tyto navyšovat předkládáním víceprací, vychází z nedostatku zkušeností se zahraniční stavební praxi. Uvedený způsob navyšování není možné v této praxi aplikovat.